Rozhovor s Bohumilem Šmikou, provozovatelem podhorského ski areálu

Lyžařský areál ležící v samém srdci města je raritou. V Nové Pace takový mají. Po třech letech bez provozu a bez jakéhokoliv vybavení, areál začal spravovat místní Bruslařský klub. Od té doby vzkvétá a modernizuje se, díky čemuž se dá lyžovat i v teplých zimách. Areál láká do malého podkrkonošského městečka návštěvníky z širokého okolí. Specializují se tu na výuku lyžařské mládeže. Na své si tu přijdou všichni. Nové etapa areálu začala před 15 lety.

Do jakého roku sahá historie místního lyžování?

Snad okolo roku 1963 se započalo na místě dnešního areálu s úpravami kopce pro lyžování. Na konci sedmdesátých let byly vybudovány můstky. Prožil jsem tam s kamarády mnoho chvil. Zhruba v roce 2000 ukončil předchozí provozovatel provoz sjezdovky, život se na ní vrátil až o tři roky později.

Chtěl jste tedy přivézt lyžování tam, kde bylo tradičně? Vaše myšlenka přišla v době ukončení původního provozu?provozu?

Ne. To bylo v roce 2001. Tenkrát byla krásná zima. Stávající provozovatel z Lázni Bělohrad nepřipravil vlek do zimy a ani neprojevil snahu. Obrátil jsem se na město s nabídkou pomoci. Místo domluvy o rychlém provozu jsme se dočkali výběrového řízení. Tenkrát zasáhla skupina zastupitelů v čele s Františkem Škvařilem. Nakonec se podařilo vlek převzít. Od znovu uvedení do provozu areál vzkvétá.

 

Kdo má největší zásluhu na počátečním rozvoji ale i dalších etapách?

Mému nápadu využít zázemí zimního stadionu k provozu ski areálu pomohlo mnoho lidi, bez kterých by člověk nic nedokázal, nerad bych na někoho zapomenul. Předně to byli mi nejbližší spolupracovníci. Nejlepší odborné rady a první vybavení poskytli provozovatelé jiných lyžařských areálů. S některými spolupráce přerostla v opravdové kamarádství, které trvá dodnes. S rozvojem pomohlo i mnoho místních firem. V dalším rozvoji pomohli evropské dotace. Areál prošel v letech 2011-2013 rozsáhlou modernizací. Velký podíl na modernizaci areálu má František Škvařil a jeho kolegové. Modernizace nebyla jednoduchá.

Mohl byste z vlastních zkušeností přiblížit, jak takové čerpání dotací probíhá? A co potom hospodaření?

Šedesát procent jde z programu, čtyřicet z vlastních zdrojů. V průběhu akce nejdříve zaplatíte a potom žádáte o platbu. To jsou starosti, které se těžce popisují. S průběžným financováním pomohla firma Romana Svobody. Na zajištění financí pro modernizaci pomohlo i město Nová Paka. Jednání byla složitá a komplikovaná. Za realizací stála silná politická strana. Přidal se současný místostarosta Milan Pospíšil. Město poskytlo dva miliony dotace na investici a tři miliony pro tuto akci zapůjčilo. Ještě dnes tuto půjčku splácíme po třistatisících ročně plus úroky. Je to takřka celý vygenerovaný zisk. Kdo si myslí, že je jednoduché provozovat takový areál, je na velkém omylu. Všechny vstupy jsou stejné jako v každém jiném areálu. Všechna zařízení jsou od stejných výrobců. Patříme, bohužel, do horského byznysu.

V posledních letech popularita areálu stoupá, do Nové Paky jezdí návštěvníci z širokého okolí, podporujete cestovní ruch, restaurace a další místní podnikatele. Co proto děláte?

Pro zvyšující návštěvnost děláme vše. Základem je vytvoření podmínek pro lyžovaní. V první radě to jsou dopravní zařízení. Pak je to obsluhující personál, dále je to základní podmínka sněhu. Ten musíme vyrábět. Dnes se ani na horách bez technického sněhu neobejdou. Menší střediska bez zasněžovacích technologií končila sezónu v polovině ledna a zůstala zavřená přes většinu roku. Pak je to dennodenní úprava rolbou. Založili jsme půjčovnu, kterou postupně vylepšujeme. Vylepšujeme lyžařskou školu. Používáme moderní média. Platíme rozhlasové kampaně. Poskytujeme zázemí zimního stadionu, které vybudovali hokejisté. V pracovních dnech, zejména v dopoledních časech se soustředíme na výuku lyžovaní. A to není zdaleka vše.

Co považujete za největší výhody areálu?

Rychlou dostupnost, tj. dopravní vzdálenost. Bezpečnost, přehlednost a pravidelnost provozu díky technické výbavě po celou sezónu. Podhorskou polohou se areál vyhýbá silným horským větrům a ostatním přeháňkám.

Pro koho je podle Vás areál určený, jaké skupiny lidí ho nejvíce navštěvují?

Dnes už pro všechny. U nás si zalyžuje i náročný lyžař, který zrovna nemusí mít tolik času na výjezdy do hor. Přirozeně je areál vhodný pro začínající lyžaře a výuku. Na tu se po celou dobu rozvoje areálu zaměřujeme a děláme pro to neustále lepší podmínky.

Areál je součástí zimního areálu. V celé zemi nic podobného jinde nenajdete. V čem vidíte největší výhody v této synergii?

Výhoda je v technickém zázemí zimního stadionu. Je napojen na všechny inženýrské sítě. Ski areál stojí na práci lidí zimního stadionu. To by žádný brigádník či sezonní pracovník nedokázal připravit.

To musí být náročné na pracovníky. Kolika lidem dáváte v sezóně práci?

V souběhu provozu zimního stadionu a ski areálu jsou to téměř tři desítky lidí. Jsou to ledaři, strojníci, vlekaři, rolbaři, zasněžovací technici, pokladní, účetní, obsluha restaurace, trenéři, instruktoři atd.

Co se Vám za poslední dobu nejvíce povedlo?

Neustálými kroky zlepšujeme podmínky provozu celého areálu. Máme ve vynikajícím stavu dopravní zařízení. Horni vlek je vybaven frekvenčním měničem. Ten umožnil pomalejší chod a tím téměř odpadly jeho závady. Máme opravenou převodovku hlavního vleku. Tím jsme předešli velkému nebezpečí poruchy v průběhu sezóny. Vylepšili jsme umístění lyžařského pasu. Finančně náročné, ale s ohledem na potřebu prostoru nevyhnutelné.  K tomu všemu se povedlo podpořit mediální reklamu areálu. Moderními komunikačními prostředky se povedlo oslovit více návštěvníků. Služby, které jsme nabídli, byly využívány. A to jak půjčovna lyží, jejich servis, tak v první řadě vylepšená úroveň lyžařské školy a příjemné vystupování všech instruktorů.

Co se naopak letos nepovedlo?

Především nás dohnala nečekaná závada hydraulického systému rolby. Celkově náš malý areál není schopen investovat vysoké finanční prostředky do pravidelných oprav a obnovy techniky, což je podmínkou prosperující a dlouhodobě udržitelné činnosti. Oprava byla finančně nákladná. Nicméně celá rolba prošla rozsáhlou opravou a může u nás sloužit další roky, když budeme mít tolik potřebné štěstí.

Jaké jsou vaše vize do dalších let?

Rozšířit kolektiv vlekařů, ledařů atd. Obnovit technické zařízení. Zasněžovací zařízení, stroj na úpravu tratí a taky čerpací stanice zasněžování. Vše stárne a opotřebovává se. Chceme rozšířit nabídku půjčovny či obnovit stárnoucí věci. Potřebujeme vylepšit strojní vybavení zasněžovaní. Chtěli bychom tuto činnost zautomatizovat. Vyřadit co nejvíce potencionálních závad. To je alfa a omega budoucnosti areálu. Areál musí mít jistotu vysněžení na začátku sezóny, před Vánoci. My jsme letos otvírali všechno postupně. Nejprve to byla hlavní trať, pak jsme otevřeli malý běžecký okruh, následně novou sjezdovku a horní školní trať až na konci ledna. Jezdili jsme výlučné na technickém sněhu. Samozřejmě je nejvyšším cílem získat dostatečný finanční příjem za naše služby, abychom mohli dostát všem našim závazkům a třeba zase trochu do příštího období něco vylepšit.

  • Líbilo? Pošli článek ostatním

Udělej si pohodlí a pokračuj ve čtení